Když nás před půlrokem zatáhl pan Kotek do kabinetu s tím, že nám musí něco říct, čekali jsme to nejhorší. Pak z jeho úst zazněla nevídaně dobrá zpráva – jedete do Švýcarska!

Do země čokoládek a drahých hodinek jsme přijeli v pátek dopoledne. Naše první zastávka byla v čokoládovně Maison Cailler, kde nás čekala zajímavá prohlídka o historii čokolády od Aztéků až po současnost. V obchůdku se následně některým z nás jen protočily panenky, jiní poslali na projížďku své bankovní účty (investovat 1500 Kč do čokolád doporučuje 9/10 gymnazistů). Naše cesta pak mířila do stejně drahého, za to o dost méně voňavého místa, a to do městečka Gruyéres, které je proslulé svými sýry. Pachy zamořený autobus jsme opustili jen na procházku kolem Ženevského jezera a na návštěvu Olympijského muzea v Lausanne. Večer jsme si rozdali pokoje a odebrali se do hajan. 

Sobota nám přinesla cíl celého zájezdu – CERN. Podívali jsme se tam do datacentra, nechali si vysvětlit, jak funguje urychlovač částic, a prošli jsme si muzeum. Naše fyzikální zážitky zde ale rozhodně nekončily, až k rakouským hranicím nás provázely významné dotazy, jako například kolik brambor je třeba na pohon 140metrového vodotrysku v Ženevě. Po několika zděšených pohledech pedagogického dozoru se debata stočila k normálnějším tématům a německé dálnice nás zavedly zase zpátky domů. 

Na závěr bych chtěla moc poděkovat panu Foltovi, panu Kolašínovi a panu Kotkovi, kteří s  námi měli svatou trpělivost a aktivně se účastnili našich vtipů.

(Mimochodem, kdybyste v blízké době narazili na zprávy o zcizení antihmoty z CERNu, je to pouze shoda okolností.)

Zájezd do Cernu v rámci projektu Na křídlech talentu byl realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.