Vyučování už běží v plném proudu, studentské notýsky zaplňují termíny písemek, profesoři a profesorky si lámou hlavy vymýšlením těch nejzapeklitějších testových otázek. Škola zkrátka dospěla do bodu, kdy bychom rádi na chvíli odhodili všechny učebnice za hlavu. To ale nejde, mohly by se poničit a potom by se špatně rozprodávaly na burzách.

Proto jsem zde já a přináším staronovou zprávu, u které můžete nechat své mozkové záviny odpočinout. Zprávu o sportovním pobytu ve Vysokých Tatrách.

Pátého září, na začátku letošního školního roku, se skupina studentů ze tříd 7A8, 7B8 a 3A4 vypravila na výlet do Vysokých Tater. Tito odvážní bojovníci se nezalekli sebetěžších překážek, krok za krokem vystupovali po strmých skalách, často námahou nuceni i k použití více než dvou končetin. Počasí, ač příznivé, se se stoupajícími metry nad hladinou mořskou neúprosně ochlazovalo, a tak byli nejednou nuceni použít rezervních svetříků a pletených čepic. Naštěstí , díky několika dokumentárním filmům, přednášce zkušeného horského záchranáře a návštěvě muzea Tater, dobře věděli, na co se připravit. Dokázali pokořit Velké Solisko hned druhý den výletu a den nato pokračovali ještě výše, nad Téryho chatu, druhou nejvýše položenou chatu Vysokých Tater, které místní láskyplně přezdívají Terinka.

Samozřejmě neusnuli na vavřínech a po jednodenním odpočinku, stráveném v chladu Belianské jeskyně, potulováním se po obchůdcích a návštěvou aquaparku, se vydali dále zkoumat taje Vysokých Tater. V té době ale udeřilo nečekané neštěstí a postupně zasáhlo téměř polovinu expedice. Byla to zákeřná choroba, která zapříčinila fronty před záchodovými mísami, a to z rozličných důvodů. Studenti ani profesoři se ale nevzdali. Všichni studenti se tak mohli bezpečně vrátit do svých domovů, plni dojmů z výpravy do majestátních hor, Vysokých Tater.