¡Vamos a Espaňa! aneb druhá část naší výměny

2. 11. 2025, Magdaléna Vaštylová, 7B8, video Adéla Vávrová, 7B8

Ve čtvrtek 16. října ve 4 hodiny ráno jsme se unavení (a samozřejmě natěšení) vypravili na pražské letiště, odkud jsme doletěli do naší první plánované destinace – Madridu.

Po kratším (2hodinovém) hledání a dobývaní se jsme se konečně ubytovali v apartmánech a někteří dobrodruzi vyrazili do nočních ulic hlavního města, zatímco jiní už klidně spinkali ve svých postýlkách.

Den 2. – Centrum Madridu a nákupní horečka

Druhý den jsme hned po snídani vyrazili do centra. Viděli jsme náměstí Plaza de España, Temblo de Debod a pak jsme si důkladně prošli honosný královský palác. Po prohlídce se oteplilo na slíbených 24 stupňů, a tak byl čas poslat do Česka fotky v tílkách a slunečních brýlích (omlouváme se). Následovala Calle Mayor a Plaza Mayor a rozchod u Gran Vía – hlavní nákupní třídy, a s výmluvou v hlavě, že výlet byl přece zdarma, jsme se na sraz vrátili s plnými taškami a prázdnými peněženkami. Den jsme zakončili návštěvou Museo Nacional de Arte Reina Sofía, kde jsme obdivovali díla nejen Picassa a Dalího a trošku jsme si zakreslili.

Den 3. – Umění a Španělé vs. Česko

V sobotu jsme navázali na uměleckou notu z předešlého dne a vyrazili do Museo del Prado, kde jsme se hlouběji ponořili do místních maleb a vyplňovali k nim pracovní list (samozřejmě ve španělštině). Potom jsme se slunili a piknikovali v přilehlém parku Retiro, kde jsme také vyzpovídali náhodné kolemjdoucí o České republice a dozvěděli se spíš, že mnozí náš stát ani neznají. Z večera jsme si odnesli nevšední zážitek v podobě autentického přestavení flamenka.

Den 4. – Hurá do Benavente

V neděli ráno nás čekl společný přejezd autobusem do městečka Benavente, kde jsme se ubytovali v hostitelských rodinách. Při procházce jeho ulicemi jsme zjistili, že nám Španělé nelhali o tom, jaký to je zapadákov. Večer zase všechny zaskočilo množství jídla, které nám naše rodiny podávaly, a rozhodně se nejpoužívanější větou za celý pobyt stala: „Estoy llena.“ – v překladu „Jsem plná/už nemůžu.“ Díky neuvěřitelným gastronomickým zážitkům vznikly i některé ikonické výroky na našem skupinovém chatu.

Den 5. – Španělská škola a Zamora

Ještě za tmy jsme se v pondělí ráno vypravili do naší partnerské školy I.E.S. Los Sauces, kde jsme ochutnali sušenky a churros, zatančili jsme si „danza de palos“ a pak jsme se přidali do hodin našich španělských dvojiček. V některých nás čekal výslech o české kultuře, zatímco v jiných předmětech jsme hodinu sledovali jako duchové. Odpoledne si pro nás španělští kamarádi přichystali výlet do nedaleké Zamory, kde jsme se prošli historickým jádrem.

Den 6. – Salamanca

V úterý jsme si při návštěvě Salamanky, vyhlášeného univerzitního města, asi všichni říkali: „Tady chci studovat!“ Prohlédli jsme si kampus školy i katedrálu a nakonec náměstí Plaza Mayor, přičemž jsme všechny navštívené památky zaznamenávali do mapy. Během volného času jsme ochutnali místní vyhlášené patatas bravas a samozřejmě nechyběly nákupy za zbylé penízky.

Den 7. – León a zase spousta jídla

Posledním městem na našem bucket listu byl León, v němž je hlavním lákadlem jeho krásná katedrála. Tu jsme si prošli důkladně zevnitř a venku před ní naposled využili naše oblíbené modré kloboučky na fotku (pak jsme je radostně sundali a legenda praví, že jsou v Leónu doteď). Během volného času nás Španělé vzali na typický mošt a tortillu de patatas. Navštívili jsme i baziliku sv. Isidora a muzeum. Po příjezdu zpátky jsme opět skončili nad talíři plnými jídla, tentokrát to byla klasika, churros.

Den 8. – Další den ve škole a adiós

Ve čtvrtek jsme se španělskou skupinkou navzájem sdíleli informace o našich svátcích (Proč jich mají tolik? My chceme taky!) a zjistili například, že pořád drží tradici s koridami nebo že o Vánocích podávají 6 chodů. Po prezentaci jsme se šli podívat na místní trh a pak někteří jeli na výlet k jezeru nebo jezdit na koních, zatímco tři z nás absolvovali se svými Španěly maturitní přípravku na biologické fakultě v Leónu. Večer jsme se všichni sešli v restauraci a bavili se až do půlnoci, spánek vynechali a opět se sešli v nelidském čase odjezdu, ve 2 hodiny ráno, na autobusovém nádraží. Loučení se neobešlo bez slz a mnoha „hasta pronto“, protože jsme se v průběhu celého Erasmu+ hodně sblížili a doufáme, že se ještě někdy uvidíme.

Na závěr vyzdvihujeme nasazení paní profesorky Kopečkové a Macejkové. Je obdivuhodné, že s námi celý výlet přežily ve zdraví a snad i v psychické pohodě. Za osm dní jsme viděli množství míst, nasákli španělskou kulturu, jazyk a odvážíme si zážitky na celý život. ¡Muchas gracias!