ghrabuvka.cz
Articles in English Deutsche Artikel Artículos en español Articles en français Статьи по-русски Trang tiếng Việt

Setkání s historií

07. 11. 2013
 studenti a Mgr. Vojtěch Vlček ,
13. 11. 2013

7. 11. 2013 se uskutečnil na naší škole 3. ročník akce Setkání s historií. Zavítalo k nám sedm pamětníků nacistické a komunistické perzekuce, s nimiž mohli studenti tříd vyššího gymnázia a kvart besedovat. Navštívili nás bývalí vězni z Osvětimi, Terezína, komunistických táborů v Jáchymově a věznicích v Leopoldově a Valdicích a také děti politických vězňů: Michal Salomonovič, vězeň ghetta v Lodži, KT Osvětim a účastník pochodů smrti, Luděk Eliáš, bývalý herec a ředitel Divadla Petra Bezruče, vězeň z Terezína a Osvětimi, Zuzana Skácelová, vězeňkyně nacistických koncentračních táborů na Slovensku, Rostislav Sochorec - jeho otec zemřel ve vazbě StB, sám narukoval k PTP, tzv. černým baronům, Eva Langrová, dcera politického vězně komunismu, Zdeněk Růžička, politický vězeň 50. let, Leo Žídek, politický vězeň komunismu.

Studenti absolvovali vždy dvě besedy a poté zhlédli filmy. Buď krátké animované filmy z produkce Post Bellum o příbězích politických vězňů, nebo dokumentární film Postavení mimo hru z produkce Člověka v tísni o československých hokejistech, uvězněných po únoru 1948. Završením celé akce bylo představení celoevropské čítanky osudů politických vězňů totalit 20. století Abychom nezapomněli, kterou vydala v září 2013 organizace Evropská platforma paměti a svědomí. Tuto knihu přijela představit ředitelka této organizace Dr. Neela Winkelmannová z Prahy. Několik dramatických osudů z této publikace přečetl známý ostravský herec z divadla Petra Bezruče a nositel Ceny Thálie Norbert Lichý. Knihu Abychom nezapomněli je možné si vypůjčit ve školní knihovně. Setkání s historií se zúčastnilo v průběhu dne více než 400 studentů.

Průběh akce dokumentovala pro zpravodajství Události v regionech také Česká televize a Český rozhlas. Akci navštívili i pedagogové a studenti z Gymnázia Olgy Havlové a Biskupského gymnázia v Porubě. Naše škola se zorganizováním této akce zároveň připojila k projektu Příběhy bezpráví, organizovanému Člověkem v tísni.


Několik názorů studentů na akci:

Rád bych vás seznámil se svými dojmy ohledně pana Ing. Rostislava Sochorce. Ne, že bych snad znevažoval ostatní přednášky, či snad prezentaci sbírky příběhů “Abychom nezapomněli“, ale pan Sochorec mě zaujal nejvíce. Snad není třeba vyprávět znovu jeho příběh, ten si ostatně dle jeho vlastních slov můžete vyhledat na Googlu. Jde spíše o jeho charakter, který se mi vtiskl do paměti. Tento velmi energický starý muž, jež si toho dost prožil, se nám mimo svého příběhu snažil předat dvě rady – alespoň tak jsem to cítil. Prvá, abychom zhodnotili hrůzy, které byly napáchány mnohými za nacistů a komunistického režimu. Je třeba bránit demokracii, ačkoli stále nevypadá tak, jak bychom si ji představovali, a pracovat na jejím budování. (Toto slovo není 2x šťastné vzhledem k jeho nadužívání minulým režimem, není tomu tak?) Vždyť když už nic jiného, tak alespoň jít k volbám a podílet se na tomto těžkém, avšak důležitém rozhodnutí! Ať je to ta, či ona strana! Druhá: Čiňte tak, abyste se sami sobě mohli ve stáří podívat do očí. Není to jednoduchá cesta, to zdaleka ne! Ale nese své ovoce… Jak jsme se se spolužáky shodli, pan Sochorec je kapacita, osobnost na správném místě. Má osobní morálka se vůči učení a životním cílům zase o trochu zvedla.

Běnek Ondřej, 5A8


Tento den ve mně vyvolal obdiv k lidem, kteří si museli prožít válku. Poslechla jsem si pár životních příběhů, ale už teď je mi jasné, jaké utrpení válka přináší. Při pomyšlení na koncentrační tábory mám husí kůži. Lidé museli být hodně silní jak po fyzické stránce, tak i po stránce psychické. Ti lidé, kteří měli to štěstí, že se do žádného koncentračního táboru nedostali, se báli nakupovat, navštívit příbuzné, a dokonce i chodit na obyčejné procházky. Válku přežilo jen málo lidí a ještě míň zůstalo nepoznamenáno. Všem těmto lidem patří veliký obiv, avšak ještě větší obdiv patří lidem, kteří o tomto období dokázali hovořit a předat nám tím své zkušenosti a poznatky.

Kateřina Marková, 1A4


Myslím, že čtvrteční beseda s panem Eliášem i s panem Žídkem byla pro mě velice přínosná. Ráda jsem se dozvěděla něco nového o historii, která určitě velmi ovlivnila novodobé dějiny. Tato zkušenost nemálo zformovala můj názor a přinutila mě si více vážit věcí, které jsem dosud brala jako samozřejmost. Oba životní osudy byly velmi poutavé a určitě i velmi motivující, protože mě nejen informovaly o životě lidí, kteří v té době žili, ale odnesla jsem si i několik ponaučení a poselství do života.

Kateřina Karasová, 1A4


Akce se mi líbila. Ukázala mi, jak to probíhalo v minulém století a v dobách, kdy naše babičky a dědečkové byli dětmi. V některých situacích mi bylo až líto těchto lidí, ale viděl jsem, že už na to pohlíží s „humorem", což mě hodně překvapilo. Určitě bych uvítal další akce podobného typu, protože mě tohle téma zajímá.

Martin Hemza, 5A8


V první hodině Setkání s historií jsme měli možnost dozvědět se něco o životě Lea Žídka. Bylo to velice interesantní. Bohužel jsme kvůli poměrně krátké době (45 min.) měli možnost být seznámeni jen s nepatrnou částí jeho příběhu. V druhé hodině jsme se přesunuli do atria, přičemž jsme si poslechli vyprávění poněkud nepředstavitelného života Luďka Eliáše v nacistických koncentračních táborech. A nakonec v poslední hodině jsme zhlédli promítaný animovaný film.

Martin Tomjuk, 1A4


Jsem moc ráda, že jsem tuto besedu mohla absolvovat. Vyprávění pamětníků je totiž autentické a dozvíme se tam i jejich osobní příběhy. To je pro nás mnohem přínosnější, než se jen učit podle učebních osnov v hodinách dějepisu. Hodně jsem si během ní rozšířila obzory a utvořila si vlastní názor. Takové hrůzné zážitky zanechaly v lidech té doby nepěkné vzpomínky, tak je podle mě slušné, si je vyposlechnout. Podle mě jsou pamětníci moc rádi, když se o ně podělí a lidé je chtějí poslouchat, mají zájem, kladou otázky...

Kristina Gurecká, 1A4