nahled

Po stopách moravského baroka

Vážení studenti, učitelé a přátelé školy,

ráda bych vás prostřednictvím své práce, se kterou se účastním celostátního kola dějepisné olympiády, pozvala na prohlídku barokní perly našeho regionu – kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku.

Jeden moudrý člověk řekl: „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!“ Tímto člověkem nebyl nikdo jiný než jedna z nejvýraznějších osobností českých barokních dějin, pedagog a filozof Jan Amos Komenský (1592-1670). Vydala jsem se tedy po stopách, které zanechal v kraji, ve kterém žiji. Tyto stopy mě zavedly do města Fulneku, kde podle vlastních slov strávil tři nejlepší léta svého života. „Komenského Fulnek“ nám kromě vzpomínek na tohoto myslitele nabízí i spoustu památek ze všech architektonických stylů, mezi nimiž zásadní podíl zaujímají památky barokní. Největší dojem na mě udělal chrám Nejsvětější Trojice, nejen svým vzhledem, ale zejména skutečností, že současný kostel byl postaven jako reakce na zázračnou událost z roku 1749.

Vydáme-li se na procházku městem, potkáme při našem putování kromě již zmíněného chrámu Nejsvětější Trojice mnoho dalších barokních památek, které také stojí za povšimnutí. Například zámek Fulnek, Knurrův palác, vilu Loretu, areál bývalého kapucínského kláštera či morový sloup Nejsvětější Trojice. Jak jsem již zmínila v úvodu, já jsem si pro svou práci vybrala kostel Nejsvětější Trojice s bývalým klášterem augustiniánů kanovníků. Ten je dnes jedním z nejmonumentálnějších a nejkrásnějších svatostánků severovýchodní Moravy. Jedná se o barokní kostel s bohatou freskovou, sochařskou i obrazovou výzdobou od předních moravských umělců té doby.

Kostel Nejsvětější Trojice

Na místě dnešního chrámu původně stával kostel zasvěcený sv. Jakubovi a sv. Filipovi. První písemné zmínky o něm i o samotném městečku Fulnek se datují do roku 1293. V roce 1389 Beneš z Kravař přivádí do města řád augustiniánů lateránských, dává jim kostel a faru a začíná pro ně stavět raně gotický klášter. Od příchodu augustiniánů byl kostel nově zasvěcen sv. Trojici. Hlavním důvodem pro velkolepou barokní přestavbu farního chrámu byl až do poloviny 18. století téměř opomíjený obraz Panny Marie Pomocnice. Ten byl kostelu věnován v roce 1678 jako připomínka smrti dvou bratrů Mudrackových při obléhání Fulneku švédskými vojsky. V květnu 1749, den před Slavností Nejsvětější Trojice, spatřil na obraze jeden z věřících tři slzy stékající z pravého oka Matky Boží. Z tohoto popudu byl kostel přestavěn architektem Mikulášem Thalherrem, stavba byla dokončena a chrám vysvěcen v roce 1760. O 24 let později, v roce 1784, byl v rámci josefínských reforem klášter zrušen a přeměněn na faru.

Barokní fresky

Každý, kdo se uchýlí do prostor chrámu Nejsvětější Trojice a v průběhu liturgie vzhlédne ke klenbám, může pozorovat bohatou freskovou výzdobu a číst v ní jako v otevřené knize, která se tak stává obrazovým průvodcem biblickými událostmi. Autorem většiny nástěnných maleb je olomoucký rodák Josef Ignác Sadler, jehož fresky v tomto chrámu se považují za vůbec nejvýznamnější dílo jeho tvorby. Hlavními dominantami jsou fresky nacházející se na klenbách a zobrazující, podle názvu kostela, Nejsvětější Trojici. Freska nad presbytářem zachycuje vzkříšení Syna Božího – Ježíše Krista. Prostor nad hlavním vchodem patří druhé božské osobě, zobrazuje seslání Ducha Svatého na Pannu Marii v podobě holubice. Uprostřed chrámu, v kopuli, spatříme Boha Otce, zobrazeného jako starce s žezlem v ruce, kterého obklopují andělé. Pod tímto výjevem se nacházejí ojedinělé alegorické postavy čtyř světadílů. Kolem oken jsou výjevy znázorňující stvoření světa. Okolo se nacházejí obrazy z Ježíšova života. Po stranách prostor doplňují malé fresky s latinskými nápisy. Nad kruchtou je freska se slovy dokládajícími, že na počátku tohoto díla stáli páni z Kravař. Nad varhanami si můžeme přečíst podpis autora fresek s rokem 1760, datem dokončení práce.

Tuto práci bych ráda věnovala pedagogům z Moravskoslezského kraje pro zpestření výuky dějepisu či zeměpisu a informačním centrům v našem regionu. Budu ráda, když práce případného čtenáře inspiruje k návštěvě Fulneku a jeho památek. Já jsem si díky tomuto putování rozšířila své obzory, dozvěděla se spoustu cenných informací a poznala barokní skvost Moravy. 

Závěrem bych chtěla poděkovat panu učiteli Brychtovi za pomoc při zpracování, pracovnici IC Fulnek za zprostředkování prohlídky kostela a paní Válkové za poutavý a zasvěcený výklad.

nahled nahled nahled nahled nahled
Použijte prosím moderní prohlížeč (např. Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge).