V pondělí 19. května navštívila naši školu paní Ann Altman, která zde besedovala se studenty septim a třetího ročníku. Setkání moderovala historička Táňa Klementová a přineslo inspirativní pohled nejen na dějiny 20. století, ale i na osobní životní cestu fascinující osobnosti.

Paní Altman v úvodu poutavě vyprávěla příběh své rodiny. Její otec pocházel z židovské rodiny z Ostravy a v roce 1939 uprchl do Velké Británie. Právě tato rodinná zkušenost formovala i její zájem o historii, paměť a lidská práva.

Ann Altman je absolventkou prestižních univerzit Cambridge a Yale. Dnes žije ve Spojených státech, ale do České republiky se vrací, aby na školách sdílela svůj příběh a podporovala diskuzi o důležitých tématech – paměti, identitě a svobodě.

V druhé části besedy měli studenti prostor pokládat otázky. Diskuze se stočila nejen k životu na amerických univerzitách a projevům antisemitismu, ale také k nevšedním životním zážitkům paní Altman – například jejím cestám do Mongolska nebo nečekanému setkání s kostrou tyranosaura.

Děkujeme paní Altman za návštěvu a sdílení svého příběhu, který byl pro mnohé z nás hlubokou inspirací i připomínkou síly osobní paměti.

Kdo je Ann Altman?

Ann Altman se narodila v roce 1947 a vyrůstala v Bristolu jako druhé dítě českých rodičů, kteří do Velké Británie přišli jako uprchlíci v roce 1939. Její matka Edith pocházela ze Znojma z významné pivovarnické rodiny Wotzilkových. Otec Štěpán Körner byl z Ostravy a byl bratrancem Ruth Maier, známé jako „norská Anna Frank“. Příbuzní z obou stran rodiny žili v Třebíči, Brně, Žarošicích, Velkém Meziříčí a Vídni. Zatímco Anniným rodičům se podařilo holokaustu uniknout, všichni čtyři její prarodiče během něj zahynuli.

Ann vystudovala přírodní vědy na univerzitě v Cambridge a v roce 1974 získala doktorát z molekulární biofyziky a biochemie na Yaleově univerzitě. Provdala se za chemika Sydneyho Altmana, který v roce 1989 získal Nobelovu cenu za výzkum katalytických vlastností RNA.

Během výchovy dvou dětí Ann pokračovala ve výzkumu na Yale, kde při práci s buňkami melanomu objevila novou reakci v biosyntéze melaninu. Později, kvůli překážkám, kterým ženy v akademickém prostředí čelily, odešla z univerzity a založila si vlastní redakční firmu, kde spolupracovala převážně s japonskými vědci. Přeložila také významná historická díla o Velikonočním ostrově.

V roce 1999 byla zvolena do legislativní rady města Hamden, kde žije, a po třech funkčních obdobích byla jmenována do Komise pro územní plánování. Její politická činnost ji zavedla až do Mongolska, kde přednášela o občanské participaci a demokratických procesech. Za svou pomoc při navrácení zkameněliny tyranosaura do země obdržela medaili od mongolského prezidenta.

V posledních letech se Ann věnuje badatelské práci na poli historie své rodiny a aktivně se podílí na vzniku Mehrinu – Moravského židovského muzea v Brně.