Těžko říct, jestli za to může náhoda, nebo Murphyho zákony, ale vždycky, když se mi na nějakou akci vyloženě nechce, dopadne to skvěle a vše se vydaří! Nejinak tomu bylo i s letošní školou v přírodě.
Ještě před týdnem nevypadaly předpovědi počasí na dobu, kterou jsme měli strávit na Horní Bečvě, nijak slavně, ale vše se nakonec obrátilo k lepšímu, protože obloha byla celý týden jako vymetená. Tahle skutečnost nám hrála do karet při hraní bojovek v lese i v den našeho celodenního výletu na Pustevny. A kolektiv? Počáteční rivalita, která se podle mne vyskytuje už jen z principu a která se začíná objevovat už v primě, nebyla tak hmatatelná jako v minulých letech a během chvílí volna nebo odpoledního klidu, kdy se venku hrály hry, nikomu nevadilo hrát ve stejném fotbalovém týmu jako někdo jiný z protější třídy. Výběr profesorů, kteří se o nás celý týden starali a dohlíželi na naše zdraví, je také potřeba ocenit. Těžko byste totiž našli někoho, komu by vadilo, že náš rozvrh byl oproštěn od veškerého přemýšlení a většina hodin byla zaplněna hrami. Abych se ale nevěnovala jen chvále, mám jednu výtku! Uvážíme-li, že škola v přírodě je co dva roky, dopřála bych nám pozdější večerku. Je totiž nutno podotknout, že poslední dva večery, které jsme propařili s Nirvanou a během kterých jsme tančili v rytmu pomalých písniček, jsme byli mimořádně hodní, takže bychom si to určitě zasloužili.
Každopádně, minulý týden byl naprosto úžasný a já ani trošku nelituji toho, že jsem byla toho všeho součástí!
Hanka Haľamová
Přestože jsem měl na začátku pocit, že tato škola v přírodě alias klimatický pobyt bude jako každý jiný – tuctový či nudný, nakonec se tento klimatický pobyt vydařil. Vždy jsem měl pocit, že mezi naší třídou a áčkem je taková ničím neopodstatněná nenávist, avšak teď vím, že to je už jen zdravá soutěživost. Chci tím jen říct, že tento klimatický pobyt nás velmi sblížil. Dříve jsme se přehlíželi, ale nyní se zdravíme pokaždé, klidně i několikrát denně.
Marek Schwalbe
Školu v přírodě bych zhodnotila velmi pozitivně. I když nevím, kde náš hotel sebral pět hvězdiček, protože já jsem musela spát na „rohožce“ (rozkládací křeslo) a spolubydlící mi říkali Králíku. Tento menší nedostatek ale dokonale vyrovnala kvalita jídla, se kterou jsem byla, i přes můj vybraný jazýček, nadmíru spokojena. Rovněž mě potěšilo, že jsme si konečně začali rozumět s áčkem, neboť naše vztahy byly již od primy poněkud hádavé.
Monika Kokešová
Celkově školu v přírodě hodnotím velmi kladně. Určitě na ni budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Hry v lese byly velmi zábavné a rozhodně nelituji, že jsem jim dal přednost před sledováním hokeje. Aspoň mohu říct, že se o mě poprali dva profesoři, když mi pan profesor Rozehnal při hře roztrhl tričko. Také jsme se hodně skamarádili s „áčkaři“. Dokonce už jsme si s nimi domluvili další akci. Jenom mě mrzí, že takových škol v přírodě nebo jiných akcí i s áčkem není více. A abych nezapomněl, také profesoři byli úžasní. Bavili nás svým humorem a vždy, když jsme něco potřebovali, tak nám vyhověli. Hotel Martiňák mi velice vyhovoval a také tam dobře vařili. Konečné moje hodnocení je 110% spokojenost.
