Tento text vznikl při závěrečném hodnocení pobytu. Přídavná jména (kurzívou) vymysleli náhodně studenti, aniž by předem znali text.

V pondělí jsme přijeli na hovězí parkoviště. Rozloučili jsme se s našimi otravnými rodiči a odjeli inteligentním autobusem do sexy Budišova. Rozdělili jsme se do svůdných družstev. Soutěžili: laciní červení, jableční žlutí, kuřecí zelení, zakrslí modří a atraktivní bílí. Propichovali jsme si intimní balónky excelentními párátky v morbidním lese i na deprimující louce. Sledovali jsme úchylný zápas perverzního hokeje.

Dopoledne jsme trávili nadrženým vyučováním. Měli jsme: nezkušenou matematiku, omamující fyziku, zfetovanou chemii, sežvýkanou biologii, vášnivou češtinu, smradlavou angličtinu a dechberoucí svět práce. Užili jsme si vylekaného orientačního běhu, hráli jsme placatý lakros, hranaté ringo, udělaný fotbal a odepsaný volejbal.

Ve středu byl penetrační celodenní výlet. Šli jsme podle krvavé mapy, používali jsme šťavnaté buzoly, svítilo nám sladké sluníčko a chutnal nám hořký řízek.

Také jsme si zastříleli ze zlobřího luku, prolezli jsme hodnou pavučinou, házeli nepořádným oštěpem, lezli zmalovaným bludištěm a po neoholeném provaze. Večer jsme opět nafasovali uslintané buzoly, bezzubé mapy a k tomu uječený dopis. Vyrazili jsme na sající výpravu na těhotný hrad za dýchavičným pokladem.

Prožili jsme bradavičnatý čas, užili si hodně ukecané legrace a snědli spoustu labilního jídla. O ochraptělý program se zasloužili tito: senilní prof. Sládková, živelná prof. Zelenková, unuděná prof. Musialová, fintivá prof. Mittnerová a přeplněný prof. Kotek. Otrhaný dík patří zejména vymaštěnému prof. Hegedűsovi a pověšenému prof. Kuldanovi. Bylo nám tu posledně.