nahled

Galik 2012

27. 2. 2012, chvíli po 8. hodině ranní, jsme nastoupili do autobusu a tím to všechno začalo. Cesta do Velkých Karlovic byla docela příjemná. Mnozí z nás se v autobusu velmi dobře bavili a začali se mezi sebou seznamovat.

Když jsme přijeli na místo, vystoupili jsme, vzali si věci z autobusu a byli rozděleni do pokojů. Ani jsme se nestihli pořádně vybalit a už jsme stáli na svahu. Měli jsme předvést své dovednosti na lyžích či na snowboardu a podle nich jsme byli rozděleni do 3 skupin. Po rozdělení jsme šli na oběd, kde nás nepřekvapilo jídlo, ale čaj. Čaj, který chutnal jako káva. Byla to taková zajímavost, kterou určitě nikde jinde neměli.

Po obědě se někteří z nás odebrali na svah a někteří šli na běžky s panem profesorem Skálou. Byla jsem mezi nimi a musím říct, že jsme měli štěstí, jelikož nám krásně svítilo sluníčko. Večer jsme byli seznámeni s pravidly lyžařského kurzu a taky s hrou na tygry. Každý pád spojený s lyžemi, běžkami nebo snowboardem byl počítán jako tygr. Vítězem byl ten, kdo měl nejvíce tygrů.

Další den (úterý) se nesl v podobném duchu jako den první. “Kávový“ čaj nás zase pobavil a zjištění že vlastně nejsme hosty hotelu Galik taky (řekla nám to nepřímo obsluha v restauraci). Po snídani jsme se rozutekli do pokojů, abychom se připravili na svah. Jedna ze tří skupin se ale chystala na běžky. To samé se opakovalo po obědě, kdy šla na běžky poslední skupina. Večerní program byl na nás. Užili jsme si ho, a dokonce jsme se stihli i pohádat kvůli pravidlům, které nám nebyly pořádně vysvětleny.

Třetí den (středa) měl být odpočinkový. Ráno se ale odehrávalo ve stejné režii jako v úterý. Po snídani a „kávovém“ čaji jsme se přichystali na svah. Odpoledne už bylo jiné. Byl naplánován výlet do pralesa nesoucí název Razula. Ten se nakonec konal bohužel/bohudík jen napůl, protože bylo teplo a svítilo sluníčko, tál sníh a na cestě tekly dva potoky. Takže se náš výlet asi po půl hodině zrušil a vrátili jsme se na hotel. Dalším bodem programu byl bowling, který se vydařil. Souboj tříd vyhrála 5B8, která vyhrála nad 1A4 pouze o pár bodů. Po večeři jsme měli možnost jít do sauny. Řekla bych, že ti, kteří šli, si to užili, ale byli naprosto “nepoužitelní“ třeba při hraní karet, jelikož byli tak uvolnění, že se jim chtělo spát.

Předposlední den (čtvrtek) se konala celodenní túra na běžkách, která byla omezena na 15 lidí. Jelo se autobusem na Soláň. Ze Soláně se jelo na běžkách až ke Galiku. Nebylo sice moc hezky, ale ten výlet mohl být povedený. Bohužel jsem ho nezažila, jelikož se mi asi po 300m, kdy se rozhodlo, že si namažeme běžky, zničilo vázání na jedné lyži. Tudíž jsem nemohla pokračovat a musela jsem se spolu s panem profesorem Kotkem vrátit na hotel. Ale byl to taky dobrý zážitek, jelikož jsme šli pěšky, s běžkami na rameni. A i přes to jsme byli na hotelu dřív, než ostatní, kterým se nic podobného s běžkami nestalo. Večer měla program kvinta, a taky jsme zjistili, že 22:00 trvá i několik hodin.

Poslední den (pátek) jsme ještě stihli slalom a pak už jsme se jen dobalili, sedli do autobusu, vystoupili, abychom se vyfotili, zase nasedli a odjeli. Při cestě do Ostravy jsme se shodli na tom, že to bylo zatím nejlepších 5 dní v našich životech a taky na tom, že utekly moc rychle a pobyt mohl být aspoň o týden delší.

Tímto chci poděkovat pánům profesorům, kteří to s námi přežili ve zdraví a kteří se o nás starali, jak nejlépe to uměli. A ještě jedno zvláštní poděkování patří panu profesorovi Baukovi, který se nakonec odhodlal si s námi zatančit Macarenu.

nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled
Použijte prosím moderní prohlížeč (např. Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge).