V sobotu 19. 10. 2013 se v Bělském lese uskutečnil ve spolupráci s naším gymnáziem již třetí Běh pro Afriku. Zopakovat akci třikrát, to už znamená určitou tradici, a ta má své neměnné znaky. Tentokrát tomu bylo ale trošku jinak.
Nezměnili jsme cíl akce, vyběhat peníze na převoz kol dětem do Gambie , ani společnost, jíž je výtěžek akce určen (Kola pro Afriku). Stejné zůstalo i místo a čas konání akce a přizvání jiných škol, aby se do akce zapojily spolu s námi.
V čem tedy spočívalo ono porušení tradice? Celý sobotní běh byl plně v režii našich studentů Báry Tomíčkové, Lucky Uhrové, Petra Fridriška, Doana alias Zela a Vojty Volného z 8B8. Díky projektu Think Big vypsaného společností O2 Telefónica získali peníze na organizaci této akce a svého úkolu se zhostili opravdu znamenitě a nápaditě. Pro běžce, aby při plnění charitativního záměru nepadli únavou, hladem a žízní, si připravili bohaté občerstvení, pod nímž se doslova stoly prohýbaly. A když Běh pro Afriku, tak v africkém duchu. Nakoupili kokosy, ananasy, melouny, hroznové víno, jablka a spoustu dalšího a pak dlouho krájeli a dlabali a loupali a chystali... Náhodní kolemjdoucí se nestačili divit, jaké exotické ovoce se v jinak smrkovém a dubovém Bělském lese urodilo.
Ale kulinářským uměním jejich role nekončila. V půl druhé se startovní prostor začal plnit příznivci běhu a naše šéfkuchařská skupinka se proměnila ve skupinku úřednickou – registrovala běžce, vybírala sponzorské listiny, zaznamenávala částky, rozdávala startovní čísla a vybírala příspěvky. Vše na výbornou. Nikde nic nevázlo a v 14:15 se mohlo odstartovat. Přibližně šedesátka běžců se pustila do souboje s vlastními silami, aby každý uběhl koleček co nejvíc. Čím víc koleček, tím víc peněz.
A startovní pole bylo opravdu pestré. Přestože se akce zúčastnili i běžci z jiných škol a několik nadšenců, kteří si informace o akci sami vyhledali na internetu, závodníci našeho gymnázia suverénně převažovali. Zastoupení jsme měli nejen od primy až po absolventy, ale zapojili se také sourozenci našich studentů, jejich rodiče, příbuzní, známí a dva psi (takže i na poli zvířecím jsme trumfli loňský rok). Nelenili opět ani naši kantoři – i tady byla účast hojnější než minule, a to napříč snad všemi předměty – JČ, JA, M, Bi, Z, ZSV, TV, Fy, Dě, JN, IVT... A vy můžete hádat, kdo že to za stav učitelský vlastně běžel.
A aby toho organizátoři neměli málo, zapojili se i oni. A pochvala na druhou, někteří z nich vyhecovali k běhu i své rodinné příslušníky, kteří přišli omrknout, jak jim akce vychází. A než se nadáli, už měli startovní číslo a běželi. A protože náš Think Big tým odvedl opravdu skvělou práci, nebylo by spravedlivé neuvést, že přestože organizování takové akce, aby vše šlapalo jako na drátkách, dá opravdu zabrat, nebyl mezi nimi nikdo, kdo by nějaké to kolečko neodběhl. Většina však netroškařila a odpotila si koleček hned celou desítku. Vlastně celou jedenáctku. Na závěr se totiž všichni nechali strhnout ještě panem profesorem Kotkem, který dorazil později a poslední kolečka už by na trati běžel sám, a tak jsme podlehli jeho zoufalému volání a celý organizační tým jej na trase doprovodil. Lépe už celé odpoledne snad ani skončit nemohlo než svorným během, tentokrát už ne pro africké děti, pro ty už jsme odběhali, ale Během pro p. Kotka.
Co dodat? Vyběhalo se přibližně 17 500,- Kč, atmosféra byla zdravě soutěživá, příjemná, počasí jako na objednávku. Všem studentům, rodičům i příznivcům akcí naší školy patří velké poděkování. Zapomenout nesmím ani na naše studentky ze zdravotnického kroužku, které byly v pohotovosti ošetřit jakýkoli úraz či jiné zdravotní komplikace. Je fajn, že jako škola si umíme na akcích takhle vypomoci a že školní kroužky mají své širší uplatnění. Naše zdravotnice byly moc milé a ochotné a poděkování patří právem i jim, ačkoli naštěstí zasahovat nemusely.
A za mne osobně ještě jednou obrovské poděkování celému týmu studentů oktávy B. Nejsou to už děti, které by někdo musel vodit za ručičku, nejsou to laxní studenti, kteří si chtějí odbýt jen to, co se po nich bezpodmínečně vyžaduje, jsou to skvělí mladí lidé, nadšeni, plni elánu, organizačně schopní tak, že by jim mnozí mohli závidět. Je na ně spoleh, dělají víc, než musí, a já věřím, že se neutopí ani v další velké organizační zkoušce, která je čeká 16. 11. a o níž vás budeme brzy informovat, ale ani v životě, až opustí brány naší školy. Takže ještě jednou velký dík, a to i za členy společnosti Kola pro Afriku, kterým tato akce byla určena. Zvládli jste to skvěle!!!
