10. 12. 2014 proběhla soutěž s názvem Aréna plná krásných slov pořádaná Komorní scénou Aréna a Gymnáziem Olgy Havlové. Naši školu reprezentovaly Kateřina Špundová (7B8), Ivona Szturcová (5B8), Leona Sabolová (5B8), Nela Müllerová (4A8) a Veronika Sedlářová (4A8).
Krásný název pro krásnou událost. Aréna byla plná. Plná lidí. Plná slov. Plná lidí plných slov. Studenti středních škol a gymnázií zápasili v aréně jako gladiátoři v antickém Římě. Někteří přežili. Naší škole se podařilo vybojovat místo v obou soutěžních kategoriích. V kategorii poezie obsadila třetí místo Veronika Sedlářová s básní Jan miluje Lenku od Josefa Kajnara. V kategorii próza získala druhé místo Kateřina Špundová s textem Houslové dítě od Jiřího Suchého.
Kateřina Špundová
Na recitaci do Arény jsem se hrozně těšila. Už jenom proto, že se akce konala v divadle, na jevišti, už jenom kvůli té atmosféře. A když nastal onen den, snažila jsem se co nejvíc zahnat trému a užít si to. Před zahájením celé akce jsme všichni obsadili pohodlná křesla kavárny, která se nachází hned vedle divadelního sálu. Tam nás pak také ještě dvakrát „vyhnali“, poprvé o přestávce a podruhé před závěrečným vyhlášením výherců. Takže poté, co jsem se pohodlně usadila a snažila se zapomenout na trému nenucenou konverzací, pozvali nás do sálu a my se posadili do hlediště. Následně bylo oznámeno, že celá soutěž bude rozdělena na dvě soutěžní disciplíny, prózu a poezii (to jsme ostatně už věděli), a že jako první se představí prozaické texty. Všechny školy si už předem vylosovaly pořadová čísla (naše gymnázium mělo číslo 6, proto jsme z šesti škol vystupovali jako poslední), takže už nám nic nebránilo začít. Hned po prvním vystoupení mi bylo jasné, že se svým kratičkým textem můžu na jakékoli šance na umístění mezi třemi nejlepšími zapomenout. Všechny recitace byly skvělé. A atmosféra divadla nezklamala. Po krátké přestávce, během které porotci mezi sebou probrali jednotlivé návrhy na umístění, následovala druhá část – poezie. A znovu můžu napsat jedině to, co jsem uvedla v předchozím odstavci. Výkony byly úžasné. Rozhodně bych v tu chvíli nechtěla být na místě porotců.
A abych nezapomněla, organizátoři se postarali ještě o jednu kulturní vložku, a tou byly dvě úchvatně zahrané skladby na kytaru. Co dodat. „Aréna plná krásných slov“ byla opravdu přeplněná krásnými slovy a doufám, že se do ní budu moci další rok vrátit.