Stihla jsem si říci jenom: "To bude zajímavé" a už jsem seděla v autobuse, který mě a mou novou třídu vezl do Budišova nad Budišovkou. Bylo 1. září 2011 a já poznala během toho dne spoustu nových lidí. Když jsem si pomyslela: "To zas bude něco extra", netušila jsem, že to bude vlastně pravda. Všichni profesoři, co s námi přežili tento adaptační kurz, byli úžasní. Především naše třídní profesorka spolu s "paní  s  foťákem" (paní Daniela), které nám zajistily dva dny plné zážitků.

A to jsme ani z našeho areálu skoro nevystrčili nohy. Mně osobně se nejvíc líbila noční obloha plná hvězd s hudbou od Mozarta v pozadí, ale nemůžu říct, že snaha o tanec či přenášení dívek přes "pavučinu" nestojí za zmínku. Když jsme tam přijeli, byli jsme celá třída 1A4 shlukem anonymních jedinců. Když jsme odjížděli 2. září domů, byli jsme třída 1A4 plná adaptačních veteránů.  Každopádně, stálo to za to a tím chci poděkovat všem, kteří se na tomto adaptačním pobytu podíleli.