ghrabuvka.cz
Articles in English Deutsche Artikel Artículos en español Articles en français Статьи по-русски Trang tiếng Việt

Exkurze Příbram, Jáchymov, Lidice

20. - 21. 10. 2015
 studenti a Mgr. Vojtěch Vlček,
03. 11. 2015

Letos měli studenti naší školy poprvé možnost se zúčastnit historicko-zeměpisné exkurze do středních a západních Čech, a to především díky velkorysé podpoře Konfederace politických vězňů ČR. Ve dnech 20.–21. října jsme se vydali po stopách bývalých komunistických táborů a věznic, do míst těžby uranu, stříbra i nacistických zločinů. Prvním místem našeho putování se stala Příbram- zde jsme mohli navštívit Muzeum III. odboje, následně pak bývalý pracovní tábor Vojna v nedaleké Lešetici. Jedná se o jediný zachovalý lágr z období komunismu- hlídkovací věže, oplocení z ostnatého drátu, baráky muklů včetně vybavení, korekce, sanitární barák i bunkr hladu. Skutečně mrazivé místo, jistě ne náhodou velmi podobné táborům nacistické Třetí říše. Se staletou historií těžby rud i stříbra jsme se mohli seznámit v Hornickém muzeu v Příbrami. V podzemí dolu Anna jsme jezdili důlním vláčkem, nachodili zde stovky metrů v podzemních štolách nebo obdivovali gigantický parní stroj. Po zážitky vrchovatě naplněném dni jsme se ubytovali v krásném místě na krušnohorských pláních v obci Mariánská nedaleko Jáchymova. Druhý den jsme absolvovali besedu se Zdeňkem Mandrholcem, bývalým politickým vězněm komunismu, v Královské mincovně muzea v Jáchymově. Pan Mandrholec byl poslán do uranových dolů na Jáchymovsko za svou činnost v odbojové skupině během své vojenské presenční služby. Detailně nám popsal, jak vypadal život politického vězně - zatčení, odsouzení i práce a režim v táborech. V Jáchymově jsme prošli také prostory uranových štol. Příjemným osvěžením v rámci náročného programu byla návštěva rašeliniště Boží Dar s překrásnými podzimními scenériemi. Posledním bodem exkurze Jáchymovskem se stala prohlídka národní kulturní památky tzv. Věže smrti ve Vykmanově u Ostrova, kde vězňové museli ve vysoce radioaktivním prostředí třídit uranovou rudu pro export do Sovětského svazu. Závěrečnou zastávkou naší cesty se staly Lidice nedaleko Kladna. Mohli jsme si prohlédnout pietní území bývalé obce, která byla srovnána se zemí 10. června 1942 jako pomsta nacistů za atentát na R. Heydricha. Zdejší muži byli zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračního tábora a většina dětí zavražděna v pojízdných plynových komorách v Polsku. Mohli jsme se dívat do tváří zavražděných lidických dětí na sousoší od M. Uchytilové, postát u základů Horákova statku i navštívit emocionálně velmi působivou expozici zdejšího památníku. Slyšet, vidět, prožít je daleko silnější než sedět ve školních lavicích.

Vojtěch Vlček


Během exkurze jsme navštívili Příbram, Jáchymov a Lidice. V Příbrami jsme neplánovaně navštívili Muzeum třetího odboje, pracovní tábor Vojna a doly, kde se v minulosti těžilo stříbro. V Jáchymově muzeum, štolu a Věž smrti. V Lidicích muzeum a památník. Celkově to byl překvapivě silný zážitek. Osobně mě to zasáhlo více než návštěva koncentračního tábora v Osvětimi. Hlavně setkání s pánem, který sám pracovní tábor v Jáchymově zažil, bylo poučné a zároveň smutné. Hodně zajímavá byla návštěva Věže smrti. Jen škoda, že není moc udržovaná. Cesta i ubytování byly pohodlné. Organizace a načasování skvělé.

Karolina Kafková, 8A8


Exkurze Příbram, Jáchymov, Lidice splnila má očekávání. Nejpoutavější byla vyprávění průvodců v dole Anna v Hornickém muzeu Příbram a v muzeu v Jáchymově. Zde bývalý politický vězeň popisoval autentické zážitky z pracovních táborů při uranových dolech. Nejsilnější dojem ve mně zanechala návštěva pietního místa a muzea v Lidicích. Zhlédl jsem několik filmů o Lidicích, ale vidět reálné místo a fotografie skutečných lidí, včetně nevinných dětí, kterých se vyhlazení týkalo, zanechá v člověku mnohem hlubší stopu. Stejně působivé bylo vidět i film ze samotného ničení obce, pořízený nacisty, a několik málo zbytků původních staveb. Je dobré na takové kruté události nezapomínat.

Marek Ferianc, 3A4


Ve dnech 20.-21. 10 jsme se zúčastnila exkurze do Jáchymova a okolí. První den byl méně zajímavý než ten druhý. Zajímavá byla především prohlídka pracovního tábora, kde jsme si vyslechli, jak probíhal život uvězněných. Ubytování bylo nad mé očekávání. Druhý den jsme měli naplánovanou besedu s pamětníkem pracovního tábora, jehož vzpomínky byly velmi poutavé a zajímavé. Následoval oběd a poté i mrazivá procházka po rašeliništi, kterou bych si mnohem více užila za teplejšího počasí. Jako poslední bod exkurze nás čekaly Lidice. Nevěděli jsme, jestli dojedeme včas na prohlídku památníku, ale nakonec jsme to stihli. Byla to velmi emotivní prohlídka. Pro mě asi nejemotivnější z celé exkurze. I když jsem z návštěvy všech těch míst neměla nejšťastnější náladu a do smíchu mi také nebylo, považuji to za zajímavý a obohacující zážitek.

Bára Mulková, 2A4


21.–22. října jsem se spolu s dalšími spolužáky zúčastnil dějepisně-zeměpisné exkurze, v rámci které jsme navštívili různá zajímavá místa, většinou spojená s komunistickým režimem a třetím odbojem. První den jsme zahájili neplánovanou zastávkou v Muzeu III. odboje v Příbrami. Po zajímavé prohlídce muzea jsme odjeli do tábora Vojna- Lešetice, v němž jsme se dočkali poutavého vyprávění ze strany pana průvodce. Následně jsme se odebrali do příbramských dolů, kde jsme se dostali na dvě různé prohlídky. První prohlídka byla (z mého subjektivního pohledu) o něco slabší než prohlídka druhá, což může být způsobeno i průvodcem, jenž mluvil nudnějším způsobem než jeho kolega při prohlídce druhé. Nakonec jsme opustili příbramské doly, což byl poslední bod našeho programu prvního dne.

Druhý den po probuzení a snídani jsme jeli do jáchymovské královské mincovny, kde jsme se setkali s panem Zdeňkem Mandrholcem, který nám povyprávěl o svém životě, o tom, jak se dostal do vězení pro politické vězně, jaké to tam bylo, jak probíhaly policejní výslechy, jaký byl denní režim apod. Po dokončení řeči pana Mandrholce jsme se z důvodu ušetření času odebrali na božidarské vřesoviště. To jsme si prošli během necelé hodinky. Po vyčerpávajícím dopoledni na nás čekal zasloužený oběd. Poté jsme se šli podívat do jáchymovských dolů, kde jsme bohužel narazili na nepříliš příjemnou průvodkyni, jež nám lehce narušila náš jinak bezchybný výlet. Ani tou jsme si však nenechali zkazit velmi hutnou atmosféru, která se s námi táhla po celou dobu exkurze. Po krátké jízdě autobusem jsme se dostali k národní kulturní památce – Rudé věži smrti, což byl největší komunistický lágr na Jáchymovsku, kde zemřely stovky muklů. Věž smrti byla využívána jako třídírna uranové rudy. Vězni museli sypat rudu přes obrovská síta až do přízemí, kde byla ruda napěchována do sudů a odvezena do SSSR. Po velmi poutavé prohlídce vnější i vnitřní části věže jsme se rozjeli směrem Karlovy Vary, kde jsme se rozloučili s panem Mandrholcem a jeli dál do Lidic. V Lidicích jsme strávili zhruba hodinu až dvě. Nejprve jsme se šli podívat na samotné pietní místo- nejdříve k soše tzv. „Lidických dětí“ a základům Horákova statku a poté i do muzea. To byl konec naší dvoudenní výpravy, ze které jsme se snad všichni vrátili plni úvah a myšlenek.

Pokud můžu hodnotit exkurzi ze svého vlastního pohledu, můžu ji rozhodně označit za zdařilou, zajímavou a neopakovatelnou. Snad ještě nikdy jsem během dvou dnů neslyšel tolik z historie Protektorátu Čechy a Morava, ale hlavně z historie komunistického Československa. I před exkurzí pro mě nebylo téma politických vězňů neznámé, ale po takovém zážitku už můžu s čistým srdcem prohlásit, že něco takového si nedokážu představit ani ve svých nejhorších nočních můrách.

Ondřej Halata, 2A4