nahled

Sportovní kurz Vysoké Tatry 2017

V pondělí 11. 9. 2017 jsme se v počtu třiceti sedmi studentů, tří profesorů a jedné sekretářky sešli na svinovském nádraží, abychom vyrazili do Tatranské Lomnice ve Vysokých Tatrách a užili si tam pět dnů plných turistiky, hor, a hlavně zábavy.

Po více než pětihodinovém cestování jsme konečně dorazili na místo určení, urychleně jsme se ubytovali a vydali jsme se na první túru týdne. Čekala nás dohromady osmnáct kilometrů dlouhá cesta plná stoupání a klesání, jejímž hlavním cílem byla nejstarší vysokohorská chata Vysokých Tater, spravována nosičem Peterem Petrasem, Rainerova útulňa ve výšce 1301 metrů nad mořem. Po večeři jsme se sešli v klubovně, rozvrhli si plán na další den a společně s paní Sikorovou jsme si zazpívali za doprovodu kytary pana profesora Kuldana.

Druhý den, přesně jak meteorologové předpovídali, pršelo. Proto se program nesl v odpočinkovém duchu. Rozděleni do dvou skupin, “vymóděni” podle nejnovějších trendů do pláštěnek, jsme navštívili jednu z největších krápníkových jeskyní - Belianskou jaskyňu. Převýšení více než sto dvacet metrů, devadesátiprocentní vlhkost, teplota pět stupňů a osm set sedmdesát čtyři schodů nám dalo zabrat, proto není divu, že jen málo z nás při návštěvě místního muzea dokázalo udržet stálou pozornost při sledování promítaného filmu a při stálé expozici, která seznamuje s geografiíí, geomorfologií a geologií, ale i s faunou a flórou Tater. Pár z nás se šlo odreagovat na bazén. Večer nás navštívil pan Balogh, člen horské služby. Měl připravenu prezentaci plnou obrázků a praktických informací doprovázenou vlastním zajímavým výkladem.

Od středy se počasí umoudřilo a Tatry zalévalo sluníčko. V brzkých ranních hodinách jsme vyrazili do hor. Naší první zastávkou byl Šalvějový pramen, kde jsme se rozhodli, jestli chceme na méně či více náročný výšlap. Podařilo se nám rozdělit se přesně na polovinu. Ještě společně jsme došli k Chatě pri Zelenom plese, zde se však naše cesty rozešly. Zatímco skupinka, která volila snazší trasu, zamířila přes Belianské Tatry a chatu Plesnivec do Tatranské kotliny, ti “odvážnější” se odhodlaně vydali přes Červené pleso a Kolový priechod na Jahňačí štít, který se nachází ve výšce 2230 metrů nad mořem. Odtud se před námi rozprostřel díky slunečnému počasí překrásný výhled na celé Vysoké Tatry. Po návratu jsme dostali dostatek prostoru na odpočinek, který byl opravdu třeba, jelikož další den nás čekal ještě náročnější výstup. Nejprve jsme lanovkou vyjeli na Hrebienok, odkud jsme pokračovali do Malé Studené doliny k Téryho chatě ve výšce 2015 metrů. Část z nás se odtud vydala zpátky. Pouze dvanáct studentů se rozhodlo pokračovat ještě výše než předchozí den - na Priečne sedlo (2352 m. n. m.). Výstup s náročnou částí s řetězy odměnily všechny ty výhledy, a hlavně pocit překonání sama sebe. Sestupovali jsme přes Zbojnickou chatu (1960 m. n. m.) až k lanovce.

Poslední den jsme kabinkovou lanovkou vyjeli ke Skalnatému plesu, kde jsme se rozloučili s Tatrami. Během pobytu jsme stihli vše, co bylo v plánu, sblížili jsme se, užili si spoustu srandy, někteří jsme pokořili své hranice, proto ho můžeme, i přes vlažnou vodu ve sprchách a vrzající postele, hodnotit kladně. Za skvěle strávený týden děkujeme nejen vedoucímu pobytu panu profesoru Skálovi, ale i paní profesorce Kroupové, panu profesoru Kuldanovi a také paní sekretářce Sikorové.

nahled nahled nahled nahled nahled nahled nahled
Použijte prosím moderní prohlížeč (např. Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Microsoft Edge).